Mikulov a okolí

Historické náměstí

Historické náměstí

Přirozené centrum města ve své dnešní podobě vzniklo v posledních desetiletích 16. století, přesunem původního náměstí do těsné blízkosti vstupu do zámku. Během první poloviny 17. století zde vyrostla řada renesančních domů, mnohé se dochovaly v nepříliš ą podobě dodnes…

K těm významnějším patří dům U Rytířů se sgrafitovou výzdobou a tzv. kanovnický dům. Ozdobou náměstí je kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti z počátku 18. století a monumentální barokní Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724. Historické středověké jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Mikulov vznikl na starodávné Vídeňské cestě, vedoucí z jihu na sever. Původní osada stála poněkud stranou, přibližně v místech dnešní ulice Česká. Nynější centrum města s náměstím pod zámeckým vrchem je až dílem kolonizace ve 13. století. Za náměstí sloužila nálevkovitě rozšířená ulice, na které se konaly trhy (v roce 1279 získal Mikulov výsadu pořádání týdenního trhu), rozkládající se v jižní části dnešního Náměstí a zasahující až po dnešní ulici Vídeňskou. Zástavba se soustředila pouze po obvodu tržiště, domy byly všechny ze dřeva. Dnešní půdorys, s pravidelným náměstím s kostelem sv. Václava v severním rohu je dílem zásadní přestavby města po velkém požáru roku 1584. Výsledkem promyšleného projektu bylo vytvoření nástupního prostoru na cestě do zámku s výstavními měšťanskými domy, radnicí a loretánským kostelem sv. Anny. Fakticky došlo k posunu celého městského jádra na severovýchod. Nová výstavba již byla realizována pouze z cihel a kamene, nejstarší dochované domy na náměstí mají renesanční jádro a pocházející právě z let nové výstavby města. Z této starší zástavby se nedochovalo nic, i když lze na některých místech předpokládat respektování původních středověkých parcel. Původní myšlenkou zřejmě bylo obehnat celé náměstí loubím, umožňující nerušenou chůzi za nepříznivého počasí, záměr byl však realizován pouze ve frontě domů přiléhajících k zámeckému vrchu. Zásadním způsobem pozměnil podobu městského centra zhoubný požár 14. září 1784, kterému padlo za oběť přes 350 domů. Vypukl neopatrností kuchaře v budově bankálního úřadu, kde rozpálený tuk zapálil hnojiště sousední pošty (z druhé strany byla radnice), odkud se rozšířil do všech směrů. Nejvíce postižen byl kostel sv. Anny, teprve v polovině následujícího století přeměněný na rodovou hrobku Dietrichsteinů, a sousední kapucínský klášter, přeměněný na obytné domy. Požár tak, i přes rychlou výstavbu poničených domů, zcela změnil podobu jižní části náměstí a vtiskl jí dnešní vzhled.

Pension
Datum od
Datum do
Počet osob
Vaše Emailová adresa
This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.